Úžeh z 15-ti stupňů

Tak si to představte - 3 a půl měsíce šílená zima, déšť, mlha, studený vítr. A pak se (najednou) 22.4. zvýší teplota na celých 15. stupňů. Na sluníčku se opravdu nedalo vydržet, všichni se shovávali (najednou) v lese, kterému se v zimě a na začátku jara všichni vyhýbali, aby tam neumrzli. Většina lidí se už venku začala promenádovat v šortkách a tílkách, někteří Erasmáci se byli koupat ve fjordu. Taky byla venku, nejdříve v mikině a pohorkách na procházce kolem jezera, tu jsem si asi za 5 minut po odchodu z koleje byla nucena svléknout a následujcí hodinu jsem proklínala pohorky, které opravdu dost hřály a toužila jsem po imaginárních sandálech. Sem tam zafoukal chladný větřík, proto mě při představě skákání do ledovky, nabíhala husí kůže. 15 stupňů! Rekord! Byla jsem z té změny počasí tak zmatená, že jsem se jaksi nedokázala správně aklimatizovat a tak dnes, na Bílou sobotu, ležím místo plánovaného výletu doma, s osuškou na hlavě, s úžehem na krku. Asi se mi budete smát, ale je to tak. Nevěřili byste, kolik s člověkem udělá žití bez sluníčka.