Museum ve Voldě

Dnes jsem měla studijní den, respektive, psala jsem skoro celý den esej na literaturu. Ráno začalo zase šíleně sněžit, napadl tak metr a půl a pořád chumelí. Rozhodly jsem se s Karolinou, že se musíme taky při tom studiu vyvětrat, aby nám nezakrněly šedé buňky mozkové.:-) Tak jsem odpoledne sáhla po svých pohorkách, ve kterých mám (vlastně měla jsem) super černé dlouhé tkaničky dokonce z Čech, které mi přivezl přítel, když jsem ty první ráčila v únoru zničit. Veřejně se tady omlouvám a vztekám. Za ty dnešní jsem asi prudce zatáhla a...praskly. Nikdy jsem neměla na sebe vetší vztek! Ven jsem šla v kozačkách, které se samozřejmě pod nadílkou sněhu promáčely. Tak přemýšlím, v čem a jak pojedu zítra na výlet do Ulsteinviku a na pláž Flo...Ale když jsem přišla, vyřešila jsem to výměnou tkaniček z letních bot, takže by to zítra (pokud si neutrhnu i tyhle bílé nové) mělo být relativně v pohodě.

 Ale tímhle přeskakuji od tématu. Téma vycházky bylo obejít Rosethornet, to je ta ohromná hrouda, ten ohromný kopec, který mám zvěčněný téměř na všech fotkách. Jenomže počasí se při naší dnešní procházce ještě více zhoršilo a tak jsme se pokusily alespoň najít muzuem. Je trochu v kopci směrem k Rosethornetu. Tvoří jej několik dřevěných domečků s typickou travnatou střechou. Ve všední dny je otevřené od 9 do 15 hodin odpoledne- interiérově. Exteriér je volně přístupný i o víkednu. Moc se nám tam líbilo. Vstup by měl být, jak říkala Ewa, která tam už byla, volný, takže při sebemenším náznaku hezčího počasí se tam vydáme znovu. Samozřejmě, že jsme opět fotily jako o život, ale přece jen, sněhové vločky jsou, co si budeme povídat, rušivý element.:-)

 Moje maličkost u tzv. hobitího domečku:-)

 Některé domečky zasahovaly až do lesa

 Vstup do "skanzenu"

 Brzo z nás byli sněhuláci...vlastně sněhulačky:-)

  Nikdo vám neleze do záběru. :-) To je ta výhoda malinkatých městeček:-)