První den ve Voldě

Ráno v 8 jsem přijela do Voldy. Měla jsem dohodnuto s International Office, že mě vyzvedne na nádraží, takže jsem už z okýnka netrpělivě vyhlížela, kdo si pro mě přišel.  Čekala tam Rita Vahalsick, která je také členkou mezinárodní kanceláře. Je z Maďarska, hodně milá a sympatická dívka. Pomohla mi se zavazadly (měla jsem jednak kufr a pak krosnu, protože už v Praze jsem zjistila, že si mi vážně většina věcí do jednoho zavazadla nevejde:-)) a dovezla mě autem na kolej Heltne. Trochu jsem se zděsila, protože mi bylo okamžitě jasné, že mými jedinými spolubydlícími budou jen Norové a že budu tak trochu odříznutá od ostatních Erasmáků. Heltne se skládá ze tří budov C, D, E. Já jsem na Céčku. V Déčku je prádelna a sušárna. Klíčky jsem dostala od pokojíku v přízemí. To bylo v sobotu kolem deváté ranní a musím připomenout, že venku vypadalo, že je půlnoc. Tak tmavou čerň tmy jsem ještě takhle po ránu nezažila. Jakž takž rozednívat (ovšem bez slunce) se začalo někdy kolem 11 dopoledne!

Začala jsem si vybalovat a prohlížet, co a jak chodí. Kolem 10 to na chodbě začalo ožívat, spolubydlící se probouzeli. Na patře bydlím se samými Nory - Maria, moje spolubydlící se kterou sdílím šatnu a koupelnu je z Moldy, městečka nedaleko Voldy (dobře se pamatuje:-)), Line je z Orsty, Elisa původem z Brazílie, ale mluví plynule norsky a pak dva Norové, které jsem za těch pár dní, co tu jsem, nestihla ani ještě potkat. Všichni mě slavnostně přivítali, jsou moc milí a ochotní.

Ten den, jsem šla obhlédnout město. Bohužel mě nepříjemný déšť zahnal domů hodně brzo. Silnice i chodníky byly a pořád jsou šíleně namrzlé a nikdo je nesype. Ze začátku jsem nechápala, jak po tom místní mohou tak bezstarostně chodit, někteří i běhat, ale pak jsem zjistila (na hodinách norské kultury), že si přicvakávají na boty takové cvočky, díky kterým se jim podrážka bot nesmeká na ledovatém povrchu. Nemyslím, že jsou zas až tak moc potřeba. Stačí si dávat pozor a hlavně nepospíchat:-)

Pokoj vypadá asi následovně: je tu psací stůl se šuplíky, postel (povlečení i nádobí půjčí Office), křeslo, velká otevřená skříň na knihy nebo drobnější věci. Šatna na oblečení je společná s druhým spolubydlícím, stejně jako botník a koupelna s wc. Jelikož jsem v přízemí, výhled nemám zrovna úchvatný (na parkoviště), ale v dálce jsou vidět ony vysoké hory a kopce. V létě to musí být paráda!:-)

Kuchyňka je pro lidi z patra jedna společná. Vše je tam rozděleno podle pokojů- kaslíky na příbory i skříně na potaviny, stejně jako patra v ledničce a mrazáku.

Můj první víkend ve Voldě pro mě byl spíš takový odpočinkový, relaxovala jsem po náročné cestě a protože jsem byla trochu nastydlá, chtěla jsem se v teple co nejdřív vyléčit.

Naše pokoje

 Koridor chodby- přízemí

 Uvítací plakátek

 Kostel v centru

 Cesta od kolejí do centra