Proč jsem jela do Norska, když nesnáším zimu...

Jak jsem se sem vůbec dostala? Na sever, kde pomalu papuchálci dávají dobrou noc? :-) No... To byl takový pěkný dubnový den roku 2010, kdy moje škola Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze oznámila studentům, že umožňuje studijní pobyty v zahraničí, konkrétně ve Finsku a v Norsku po dobu 4 měsíců. Mě to přišlo jako skvělý nápad, jen tak napsat nějaký ten životopis a motivační dopis v angličtině, dojít na pohovor, kde se člověk alespoň trochu rozpovídá anglicky a třeba to vyjde a třeba ne. Musím přiznat, že jsem celou tu věc chtěla jen zkusit, tak pro sebe, zda na něco takového mám nebo ne. Navíc jsem si říkala, že Norsko bude lepší (kdyby to náhodou vyšlo), i když je to nejdražší země Evropy. Já, která nesnáší zimu, mráz a sníh byla přijata! Nevěděla jsem, jestli mám plakat nebo se radovat, ale pak jsem si řekla, že když už se mi takhle možnost naskytla, musím ji využít a vytěžit z ní co nejvíce. Studium v zahraničí, cizí škola, cizí studenti, využívání angličtiny každý den v nejrůznějších situacích, naučení se norštiny jako dalšího jazyka, samostatnost, poznání sama sebe...A tak jsem tady.

Všem, co se chtějí hlásit na Erasmus, držím palce a připomínám, že zas až tak moc nezáleží na lokalitě, hlavně je důležité vyrazit, jet, poznávat, nezávisle na tom kde, na jak dlouho a proč. Důvod je přece úplně jasný. Do života je to bezpochyby ohromná zkušenost!

Užitečné odkazy:


Věčný sníh a zima trvající až do dubna


Komentáře

Oblíbené příspěvky